Velká Bystřice
Lidový rok ve Velké Bystřici
1.9.2007
Bylo nebylo..., jedno město Velká Bystřice a jedna cimbálová muzika Malý Mionší. Jednoho krásného dne jsme se vydali na další (v pořadí již čtrvrtý) festival. Mohu říci, že odjezd byl znovu opožděn (ZÁZRAČNĚ!!) jen o pět minut. :-) (Pan Tichý naštěstí upřesnil odjezd včas - den předem a navíc špatně...:-D :-D, byli jsme tam o dvě hodiny dřív, než jsme měli..:-D)
Cesta taky probíhala tradičním způsobem odrhovačky "pějme píseň dokolololokololokolola..." :-D a nácvikem písniček Dobrego dnia ludie a Zadudejče Zogata. Sice nevím, proč jsme je cvičili, když bylo jasné, že se je stejně nestihneme naučit, ale pro náš klid, že jsme pro vzniklou situaci udělali maximum..., však víte...:-D
Po příjezdu jsme se vydali do naší šatny (grupen se všemi ostatními..:-D), kde jsme ale byli zatím sami (jelikož jen my jsme samozřejmě dorazili o dvě hodiny dříve..). Někteří se změnili ve spáče, jiní velmi ožili (až to zdravé nebylo) a ti pilnější udělali opět něco pro soubor. Během půlhodiny bylo vypáleno dvacet CD (ach ty pirátské kopie) plné fotek z předešlých akcí. A pak..., přišlo na řadu jídlo. Cože jsme to měli? Řízek? Těžko říci..., ale na bramborovou kaši ze sáčku si pamatuji velmi dobře. Jako Goroli pravé brambory poznáme v jakémkoli fyzickém i psychickém rozpoložení..... :-D Po baště následovala hodinka trávení a pak už hurá do krojů (chudáci ti, kterým to tráví pomalu...:-D)
Prvním pásem bylo "šlapání zelí" (učiskani kapusty - pro Goroly). Prvně nás uvedl mladý fešný kluk, který už asi tak dvacet minut před našim vystoupením zmatkoval a lítal tam s jakýmsi papírkem (tahááák...:-D) a zjišťoval o nás, co se jen dalo. Nakonec to ale vzdal a vše na pravou míru uvedli tradičně pan Tichý s paní Motykovou.
Hvězdou tohoto pásma se stal Tomáš Šotkovský, který šlapal již zmiňované zelí. Těsně před výstupem se přiznal, že si týden nemyl nohy a tak mu je naše holky umyly přímo na pódiu - naštěstí...Ale nakonec si i on zatančil (dokonce mu k tomu zahrála i muzika). Pan Tichý dostal během vystoupení takový hlad, že mu nevadily ani Tomášovy špinavé nohy a klidně se šlapaným zelím nechal od paní Motykové nakrmit. :-D Hygienická inspekce měla protentokrát smůlu :-D.
Známý "metlový" dával našim klukům docela zabrat. Na Martina dokonce diváci volali: "Příště musíš být rychlejší a ulovit nějaké pořádné maso a ne takové dřevo..."
Celkově se vystoupení velice povedlo a tanečníci se ukázali i v jiných tancích (další dvě pásma).
Cesta zpět byla nezvykle klidná :-). To znamená, že nikdo neskákal z oken, řidič za volantem neusnul a nejel ani ve stylu "chyby mezi sedadlem a volantem" (Rozumějte - nikam blbě neodbočil) :-D a ani se nechystal spáchat Kamikadze...
A my? My jsme se těšili na další festival - tentokrát přímo u nás - a to na Slezské dny.
PS: Ve Velké Bystřici nás popadla fotománie a vznikly první společné snímky na úrovni.